home

Virtuální prohlídka školy

Virtuální prohlídka školy

Co vás zajímá

Youtube

Instagram

Facebook


Výchovné poradenství - zajímavosti

BESTIE JMÉNEM DEPRESE

Střídání emocí je jedno z hlavních charakteristik lidské psychiky. Radost se střídá se smutkem , beznadějí i  zoufalstvím. Smutek brání tomu, aby člověk vydal zbytečnou energii při nepřekonatelných životních překážkách, je to pojistka před úplným tělesným vyčerpáním. Kolísání nálad "hlídá" velmi křehký psychický mechanizmus, který může selhat. Pak nálada neodpovídá situaci a trvá -.li tento stav déle než 2 týdny, hodnotí jej lékaři jako depresi. A to už není špatná nálada, ale chorobný smutek, který postižený není schopen sám zvládnout. K rozlišení, zda jde o "normální" smutek nebo "už" depresi, slouží několik diagnostických dotazníků. Jsou dostupné i na internetu (www. deprese. psychoweb.cz)

Příznaky deprese

Deprese způsobuje nemocnému nesmírnou duševní trýzeň a bolest. Zcela rozvrátí dosavadní pacientův život. Je doprovázena sníženým sebevědomím a ztrátou sebedůvěry, beznadějí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostí, pocity méněcennosti a bezdůvodné viny, myšlenkami na sebevraždu, neschopností se radovat ze zážitků a věcí, které dříve těšily, nezájmem o sebe, svou práci, rodinu, přátele či své koníčky. U menší části pacientů s depresí není v popředí chorobný smutek, ale jiné příznaky, které jim velmi stěžují život. Mohou se cítit jakoby zpomalení, špatně se soustředí, mají sníženou výkonnost a problémy s pamětí, trpí nespavostí (časné probouzení a bdění až do rána), trápí je zažívací potíže, úzkost, bušení srdce, hůře komunikují s okolím.
Asi 20% žen a 10% mužů za svůj život prodělá depresi. Nemoc může propuknout po tragické události, při vystupňovaném stresu, při výskytu jiného onemocnění, ale i například po porodu nebo u žen kolem klimakteria. Deprese může být reakcí na zátěž, zpravidla u geneticky disponovaných jedinců. U mnohých pacientů se nemoc objeví bez zjevného spouštěcího momentu, smutná nálada se stupňuje, objevuje se stále častěji a trvá déle a pak plíživě přeroste do deprese.

Léčba deprese

Výjimečně, při těch nejlehčích formách deprese, si můžeme pomoci sami. Je třeba najít si čas na sebe, a to hlavně na koníčky a relaxaci, dělat si radost, neizolovat se od druhých a dávat najevo své city. Lidé, kteří žijí sami, si mohou pořídit domácí zvíře. "Svépomoc bych zaměřil na myšlení nebo na chování. Se svým myšlením můžeme pracovat tak, že si zapíšeme, které myšlenky k depresivnímu chování vedou nebo z něho vyplývají. Na druhou stranu papíru, naproti každé z těchto myšlenek, si zkusíme naopak připsat něco pozitivního, například co se mi dnes povedlo, kdo mě pochválil, na co se těším, čímž alespoň částečně vyvážíme naše depresivní myšlení. Co se chování týče, doporučil bych pokusit se trochu zaktivizovat, protože deprese lidi tlumí. Jít si zacvičit, vyběhnout schody, trochu se rozpumpovat, a tím překonat depresivní pasivitu. Samozřejmě tyto rady platí jen pro mírnější deprese, v ostatních případech je třeba vyhledat pomoc," radí profesor Stanislav Kratochvíl z Psychiatrické léčebny v Kroměříži.
Obvykle se doporučuje kombinovat svépomoc s profesionální pomocí, s psychoterapií, která může být při těžších formách deprese nebo v akutní fázi doplněna léky, nejčastěji antidepresivy. Někteří lidé mají z jejich užívání obavy vzniklé na základě předsudků a mýtů: "léky na hlavu jsou jen pro blázny" nebo "člověk je líný řešit svoje problémy a žádné prášky mu nepomůžou". Jde však o moderní, běžně užívaný lék. "Antivýň depresiva jsou léky na depresi a deprese je stav, kdy je člověk už nemocný, to znamená, že se mimo jiné mění fungování neurotransmiterů v mozku. Jakmile dojde k této biochemické změně v mozku, není už v možnostech člověka ovlivnit vzniklý proces vůlí, protože ta přestává fungovat. Antidepresiva udělají to, že člověka vrátí k jeho normálnímu fungování a umožní mu, aby mohl opět zapojit svoji vůli a pokračovat v řešení problému sám. Při skutečné depresi jsou tedy léky velmi důležité," podotýká MUDr. Pavla Stopková z Psychiatrického centra v Praze.
Existují ale i méně obvyklé postupy, jako např. fototerapie (opakované vystavování člověka intenzivnímu světlu) nebo elektrokonvulzivní léčba (synchronizace mozkových buněk v narkóze pomocí elektrického proudu). Celková úspěšnost léčby deprese je více než 80 %. V poslední době jsou stále více populární alternativní přístupy. Lidé se liší v názoru na ně i v tom, jak hodnotí jejich účinnost. Určitě ale neuškodí, a proto se dají využít jako doplněk k léčbě.

Riziko sebevraždy

Navzdory mýtu, že "kdo o sebevraždě mluví, ten ji nespáchá", dávají lidé s úmyslem zabít se svému okolí často najevo zřetelné signály o svých úmyslech. "Není jednoduché rozeznat úmysly sebevraha. Když se chce opravdu zabít, často své plány před okolím důmyslně skrývá a tají. Určitě by nás ale mohly upozornit změny v jeho chování, uzavřenost do sebe nebo když přestane dělat věci, které ho dříve bavily a rezignuje na svoje plány. Takového člověka bychom neměli nechávat osamělého a opuštěného, ale snažit se s ním být a dát mu možnost hovořit o svých pocitech.

Nemoc budoucnosti

Minulost ovládaly epidemie infekčních chorob, současnosti dominují kardiovaskulární problémy, i budoucnost bude mít svoji nemoc. Podle výzkumů a názorů odborníků jí bude právě deprese. Je proto nutné začít brát toto onemocnění vážně a zbavit společnost mýtů, které se k ní vážou. Uvědomit si, že se postižený nemůže prostě jen vzchopit, ale že musí vyhledat odborníky, kteří mu pomohou.
Zdroj : časopis Svět ženy a internet
 
8. 12. 2010


investice do rozvoje vzdělávání




Obchodní akademie
a Střední zdravotnická škola
Nad Čertovkou 18
678 01 Blansko
516 418 980
oabk@oabk.cz
¦ Informace ¦ O škole ¦ Aktivity ¦ Projekty ¦ Student ¦ Kontakty ¦     © OA a SZdŠ