home

Virtuální prohlídka školy

Virtuální prohlídka školy

Co vás zajímá

Youtube

Instagram

Facebook


Výchovné poradenství - zajímavosti

DIAGNÓZA PUBERTA

Krize, konflikty, katastrofy. Puberta má nes prostě špatnou pověst, Kdybychom si ale znovu vzpomněli , v čem spočívá smysl této životní fáze, mohli bychom vrátit pubeťákům to, co jim vždy patřilo - roli avantgardy v lidské společnosti.
Iritace a nelibost - to jsou ještě nejméně nepříjemné pocity, kterými většina rodičů na pubertu svých dětí reaguje. Spíše je to směs hněvu , zoufalství a zklamání. Z pohledu rodičů a učitelů nejdůležitější otázkou skutečně je, jak tuto "krizi" přežít. V USA a v západní Evropě se však pomalu prosazuje úplně jiný pohled na období mezi 10 a 18-tým rokem života. Neurologové, biologové, pedagogové a psychologové došli k revolučním poznatkům o tom, co puberta vůbec je a co se v těle mladých lidí v této fázi vývoje odehrává. A s nimi přicházejí i nové odpovědi na staré otázky: Proč se naše hodné děti najednou chovají tak asociálně? Jak mají rodiče na proměnu svých potomků reagovat?
"Pubes" znamená v latině "ochlupení klína".Nejviditelnější příznak puberty skutečně spočívá v tom, že se dětské tělo pomalu mění v tělo dospělého člověka. Mladý člověk získává schopnost se rozmnožovat - a s tím je  přirozeně spojen zvýšený zájem o to, co rozmnožování slouží - sex.
Už od věku 8 let dívčí vaječníky produkují hormon estrogen. U chlapců proces, na jehož konci varlata produkují testosteron, začíná až zhruba ve věku 10-ti let. Nedávno ještě velmi jemná pleť se podobá drobenkovému koláči. Voňavé dítě najednou páchne potem a dalšími nedefinovatelnými výpary. A kvůli urychlenému růstu se  z úměrného dětského těla stane nešikovné neohrabané "cosi".
Pubescenti si potřebují ověřit zda to, co se naučili doma, stále ještě odpovídá realitě nebo jestli své vědomosti musí nějak přizpůsobit novým skutečnostem. Puberta je období experimentování s hodnotami a názory. Mladý člověk si musí hodnotový systém rodičů otestovat, aby se mohl rozhodnout, které představy a hodnoty chce převzít které odmítne. Jenom takovým způsobem může puberta dosáhnout kýženého cíle: dospělého člověka s vlastní identitou.
Mozek - na vývoj tohoto zásadního orgánu se již od okamžiku početí můžeme dívat jako na neustálý proces růstu a spojování a potom zase oddělování a odumírání. Zhruba po 7. Roce života je na řadě s oddělováním a odumíráním čelní lalok, tedy ta část mozku, která řídí kontrolu chování, plánování a uvažování. Stejně jako sochař tesá sochu, proces odumírání vede k individuální osobnosti člověka. Mezi 6-11 rokem dítě získává pojetí času, rozvíjí dlouhodobou paměť a začíná pracovat se zkušenostmi. Které nervové buňky a synapse v čelním laloku odumřou a které zůstanou záleží na konkrétních podmínkách, v nichž se jedinec pohybuje. K velkému překvapení vědců všechny tyto struktury začátkem puberty podstupují další rošádu, v jejímž rámci se významně rozroste bílá vrstva, jíž je mozková kůra zevnitř vyložena. Tato vrstva se stará o rychlost, s níž si mozkové buňky mezi sebou předávají informace. Proto mozek v pubertě pracuje čím dál účinněji. Ostrost zraku je na vrcholu. Zefektivnění centra řeči vede k tomu, že mnoho huberťáků si najednou užívá bystrých analýz argumentů svých rodičů.
Nejdůležitějším důvodem konfliktů mezi rodiči a dětmi v tomto věku je fakt, že ze všech částí mozku přijde při  přebudování na řadu jako poslední právě čelní lalok. To znamená ta část mozku, které přísluší plánování a odhad důsledků jednání. Pokud se má tedy huberťák rozhodnout jestli je naléhavější chatování nebo luxování, domácnost to má předem prohrané. Myšlenka na kamarády prostě vítězí.
Zásadním problémem současnosti je fakt, že zatímco tzv. primitivní národy měly výborně vypracované rituály, s jejíchž pomocí přijímali své děti mezi dospělé, průmyslové společnosti Západu svým puberťákům přirozenou generační změnu upírají. Puberta je vnímána jako problém, a především nikdo neví, od které chvíle jsou naši teenageři dospělými jedinci. Místo abychom mladým lidem dali opravdové úkoly a poskytli jim možnost aby ukázali svou kreativitu, uzavíráme je do vzdělávacích zařízení a cpeme je dalšími informacemi o nitrátovém cyklu, vektorech nebo cechovnictví ve středověku.
To, co puberťáci opravdu potřebují je solidarita a respekt na straně jedné a konfrontace a výzvy na straně druhé. Kdo s výchovou svých dětí začíná až v pubertě, ten přichází definitivně pozdě.V pubertě jen rodiče sklízejí to, co v dětství zaseli. Právě v tomto věku by rodiče s dětmi měli navázat skutečné "partnerství". Příkazy ani tresty už nefungují. Vzdát se ale rodičovských představ o tom , co je "správné", nebo naopak ponechat dítě jeho vlastnímu osudu je ale cesta do pekel. Podstatný je naopak zmíněný dialog s puberťákem s respektem k jeho revoltě. V pubertě vychováváte už jenom tím, že jste dobrým příkladem. A pokud se dítě podle vašeho vzoru chovat nechce, neberte si to osobně.
Zdroj: časopis Respekt 39/2010
 
28. 10. 2010


investice do rozvoje vzdělávání




Obchodní akademie
a Střední zdravotnická škola
Nad Čertovkou 18
678 01 Blansko
516 418 980
oabk@oabk.cz
¦ Informace ¦ O škole ¦ Aktivity ¦ Projekty ¦ Student ¦ Kontakty ¦     © OA a SZdŠ